|
|
Spor o jmenování Jana Lipavského ministrem zahraničí
Viktorinová, Anna ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na spor o jmenování Jana Lipavského ministrem zahraničí České republiky mezi prezidentem Milošem Zemanem a designovaným premiérem Petrem Fialou v prosinci 2021. Tento případ je zasazen do kontextu podobných dřívějších událostí za prezidentství Václava Havla a Václava Klause. Práce cílí na výzkum Zemanových odůvodnění odmítání navržených kandidátů na ministry v minulosti, zachycení hlavních typů těchto argumentací a to, jak jim odpovídá poslední případ odmítnutí jmenování ministra Jana Lipavského navrženého Českou pirátskou stranou. Tématu se práce věnuje jak v kontextu širším, kdy popisuje právě podobné případy v minulosti, tak v kontextu užším, kdy zkoumá samotná Zemanova odůvodnění k nejmenování nominovaného Lipavského. Výzkum ukazuje, že v posledním případě Zemanova argumentace většinově koresponduje s uspořádanými typy odůvodnění, které použil v minulosti. Práce se detailně zabývá procesem vedoucím ke jmenování Jana Lipavského a vlády Petra Fialy a obsahuje odbornou politologickou a ústavněprávní diskuzi, ale i veřejnou diskuzi, které vzešly ze Zemanova odmítnutí jmenování Lipavského a převážně s jeho krokem nesouhlasily. Klíčová slova Prezident, Miloš Zeman, prezidentské pravomoci, předseda vlády, jmenování ministra, Jan Lipavský, vláda, Česká republika
|
|
|
Emergency Powers jako součást prezidentských pravomocí
Antonínová, Aneta ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Hudec, Jiří (oponent)
Prezident Spojených států se těší značnému množství pravomocí. Ty jsou zakotveny především v Ústavě nebo dále delegovány Kongresem, v průběhu vývoje prezidentské funkce ovšem docházelo k rozšiřování pravomocí, a to zejména v oblasti tzv. inherentních pravomocí, jež prezident odvozuje ze svého postavení hlavy výkonné moci. Mezi tyto pravomoci patří právě mimořádné pravomoci, které jsou předmětem této práce. Cílem této bakalářské práce je prozkoumat využití mimořádných prezidentských pravomocí, stejně jako analyzovat problémy, které jsou s jejich využíváním spojeny. Tyto problémy pramení z nejistého postavení mimořádných pravomocí v americkém politickém systému, a proto bude sledován i jejich vztah s ostatními složkami moci, zejména s Kongresem a Nejvyšším soudem.
|
|
|
Srovnání postavení prezidenta v politickém systému Výmarské republiky a Spolkové republiky Německo
Krautová, Tereza Rozalie ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Práce se zabývá srovnáním postavení prezidentů v politickém systému Výmarské republiky a Spolkové republiky Německo. Spolková republika Německo přijetím Základního zákona v roce 1949 postavila prezidentský úřad na zcela na novém základě. Hlavním cílem této práce je zjistit, proč je úloha prezidenta v politickém systému SRN pouze reprezentativní. V práci je využita komparativní případová studie. Postavení prezidentů ve Výmarské republice a SRN je nahlíženo z několika pozic. Úvodní kapitola obsahuje obecnou klasifikaci politických režimů (poloprezidencialismus a parlamentarismus) a postavení hlavy státu v těchto režimech. Následující kapitola se zabývá historickými souvislostmi, konkrétně vznikem prezidentských úřadů v obou zemích. Klíčové kapitoly práce jsou zaměřeny na roli prezidentů Výmarské republiky a SRN z ústavněprávního pohledu a posléze i z pohledu praktického. Při hledání odpovědí na výzkumnou otázku je velice důležité se při srovnávání postavení prezidentů zaměřit nejen na ukotvení hlavy státu v ústavách republik, ale rovněž i analyzovat praxi výkonu prezidentského úřadu, která může být odlišná a posouvat tak politický systém i jiným směrem. Poslední kapitola jakožto exkurz zkoumá vliv konkrétních prezidentů na výkon úřadu. Slouží k doplnění klíčových kapitol a k upevnění závěrů z nich...
|
|
|
Proměny významu prezidentského úřadu v Irsku během období vlády Mary Robinson
Kolářová, Karolina ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Tato práce se zabývá proměnami prezidentského úřadu v Irsku během vlády prezidentky Mary Robinson v letech 1990-1997. Post irského prezidenta má velmi omezené pravomoci a tradičně byl vždy vnímán jako funkce symbolického a ceremoniálního charakteru. Robinson však od počátku svého mandátu byla velmi aktivní a tím narušila tehdejší precedens pasivních prezidentů. Cílem práce je vymezení konkrétních nástrojů a mechanismů, kterých Robinson využila k proměně prezidentského úřadu a dále zhodnocení, zda prezidentka vždy zůstala v mezích ústavy a nedopustila se jejího porušení. Pracuji s hypotézou, že hlavním nástrojem, který Robinson využila k proměně úřadu, byl aktivismus nabývající mnoha různých podob. V první části práce se můj výzkum zakládá na analýze ústavního vývoje a zakotvení prezidentského postu, včetně rozboru frekvence využívání prezidentských pravomocí jednotlivými vykonavateli mandátu. V další části výzkumu je pro mě klíčová samotná činnost Robinson. Pro kompletní vymezení jednotlivých nástrojů a mechanismů se můj výzkum neomezuje pouze na období prezidentského mandátu Robinson. Vzhledem k tomu, že aktivistický styl Robinson v prezidentské funkci byl následkem dlouhodobějšího procesu, soustředím se i na její předchozí kariéru advokátky i senátorky a zejména pak na samotnou prezidentskou...
|
|
|
Emergency Powers jako součást prezidentských pravomocí
Antonínová, Aneta ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Hudec, Jiří (oponent)
Prezident Spojených států se těší značnému množství pravomocí. Ty jsou zakotveny především v Ústavě nebo dále delegovány Kongresem, v průběhu vývoje prezidentské funkce ovšem docházelo k rozšiřování pravomocí, a to zejména v oblasti tzv. inherentních pravomocí, jež prezident odvozuje ze svého postavení hlavy výkonné moci. Mezi tyto pravomoci patří právě mimořádné pravomoci, které jsou předmětem této práce. Cílem této bakalářské práce je prozkoumat využití mimořádných prezidentských pravomocí, stejně jako analyzovat problémy, které jsou s jejich využíváním spojeny. Tyto problémy pramení z nejistého postavení mimořádných pravomocí v americkém politickém systému, a proto bude sledován i jejich vztah s ostatními složkami moci, zejména s Kongresem a Nejvyšším soudem.
|
|
|
Komparativní analýza české a francouzské ústavní úpravy prezidentské funkce a rozbor příslušné právní terminologie
BLAŽKOVÁ, Kateřina
Primárním cílem této práce je potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že francouzský prezident má v současné ústavní úpravě silnější postavení než ten český. Jejím sekundárním cílem je pak vymezení a specifikace příslušné odborné terminologie. Předkládaná práce je rozdělena do čtyř základních kapitol, z nichž první dvě popisují prezidentské instituce ze třech aspektů: vzniku mandátu, mandátu samotného a prezidentských pravomocí. První z nich se přitom věnuje České republice, druhá Francouzské republice. Ve třetí, stěžejní kapitole práce, se věnujeme komparaci české a francouzské prezidentské instituce, srovnáváme je přitom ze stejných pohledů, ze kterých jsou popsány v předchozích dvou kapitolách. Navazujeme čtvrtou kapitolou, která se věnuje jazykovému rozboru této oblasti francouzského práva, a to zejména způsobům překladu do češtiny. Je zakončena francouzsko-českým glosářem, který je založen na slovní zásobě celé práce. Práci uzavírá résumé ve francouzštině.
|
host ::
RSS.